|
|
Generování a detekce výměnných spinových vln pomocí mikrovlnných nanoantén
Davídková, Kristýna ; Holobrádek, Jakub (oponent) ; Urbánek, Michal (vedoucí práce)
Přenos a zpracování informací by v budoucnu mohl být uskutečněn pomocí spinových vln. Využitím možnosti zakódování informace do amplitudy i fáze vlny by vedlo ke zrychlení komplexních matematických operací, přičemž pro jejich efektivitu je nezbytné pracovat se spinovými vlnami ve výměnném režimu, které se vyznačují krátkou vlnovou délkou. Výměnné spinové vlny ovšem není tak snadné vybudit. Předložená práce se zabývá buzením a detekcí výměnných spinových vln, která je provedena pomocí litograficky vyrobených nanoantén na povrchu magnetické vrstvy granátu železo-itria. Práce se rovněž zabývá analytickými výpočty excitačních spekter budících nanoantén různých tvarů a rozměrů, jejichž tvar je ověřen simulacemi i experimentem.
|
|
|
Disperzní relace magnonických krystalů s netriviální prostorovou distribucí magnetické anizotropie
Wojewoda, Ondřej ; Hamrle,, Jaroslav (oponent) ; Flajšman, Lukáš (vedoucí práce)
Magnonika je poměrně novým vědním oborem zabývajícím se spinovými vlnami, což jsou kolektivní excitace magnetizace. Základními stavebními prvky magnonických obvodů, které umožňují kontrolu nad disperzí spinových vln jsou magnonické krystaly. Jejich periodická struktura zapříčiní vznik komplexní pásové struktury s pásem zakázaných frekvencí. Periodické struktury lze klasicky dosáhnout modulací tloušťky materiálu nebo skokovou změnou saturační magnetizace. Předložená práce se zabývá teoretickým popisem disperzních relací magnonických krystalů, kde je periodicity systému dosahováno modulací směru uniaxiální magnetické anizotropie a kontinuální změnou saturační magnetizace. Pro lepší vhled do chování spinových vln v prostředí se změnou magnetických vlastností je uvedena teorie popisující lom a odraz spinových vln na rozhraní, která byla dále ověřena numerickými simulacemi.
|
|
|
Studium vlnově-částicových interakcí v kosmickém plazmatu
Černý, Miroslav ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Souček, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá lineární analýzou plazmatických vln, zejména metodami řešení disperzní relace horkého plazmatu. Uvádí některé výsledky, jichž bylo dosaženo při výzkumu vln v kosmickém plazmatu a mapuje stavající numerické metody pro jejich analýzu. Kromě toho představuje novou numerickou proceduru, program PDRS (Plasma Dispersion Relation Solver), umožňující hledat řešení disperzní funkce studeného, ale i horkého plazmatu s obecnou distribuční funkcí. Použití metod PDRS ukazuje na reálných případech vln v kosmickém plazmatu v okolí Země na základě dat naměřených družicí Cluster.
|
|
|
Generování a detekce výměnných spinových vln pomocí mikrovlnných nanoantén
Davídková, Kristýna ; Holobrádek, Jakub (oponent) ; Urbánek, Michal (vedoucí práce)
Přenos a zpracování informací by v budoucnu mohl být uskutečněn pomocí spinových vln. Využitím možnosti zakódování informace do amplitudy i fáze vlny by vedlo ke zrychlení komplexních matematických operací, přičemž pro jejich efektivitu je nezbytné pracovat se spinovými vlnami ve výměnném režimu, které se vyznačují krátkou vlnovou délkou. Výměnné spinové vlny ovšem není tak snadné vybudit. Předložená práce se zabývá buzením a detekcí výměnných spinových vln, která je provedena pomocí litograficky vyrobených nanoantén na povrchu magnetické vrstvy granátu železo-itria. Práce se rovněž zabývá analytickými výpočty excitačních spekter budících nanoantén různých tvarů a rozměrů, jejichž tvar je ověřen simulacemi i experimentem.
|
|
|
Disperzní relace magnonických krystalů s netriviální prostorovou distribucí magnetické anizotropie
Wojewoda, Ondřej ; Hamrle,, Jaroslav (oponent) ; Flajšman, Lukáš (vedoucí práce)
Magnonika je poměrně novým vědním oborem zabývajícím se spinovými vlnami, což jsou kolektivní excitace magnetizace. Základními stavebními prvky magnonických obvodů, které umožňují kontrolu nad disperzí spinových vln jsou magnonické krystaly. Jejich periodická struktura zapříčiní vznik komplexní pásové struktury s pásem zakázaných frekvencí. Periodické struktury lze klasicky dosáhnout modulací tloušťky materiálu nebo skokovou změnou saturační magnetizace. Předložená práce se zabývá teoretickým popisem disperzních relací magnonických krystalů, kde je periodicity systému dosahováno modulací směru uniaxiální magnetické anizotropie a kontinuální změnou saturační magnetizace. Pro lepší vhled do chování spinových vln v prostředí se změnou magnetických vlastností je uvedena teorie popisující lom a odraz spinových vln na rozhraní, která byla dále ověřena numerickými simulacemi.
|
|
|
Studium vlnově-částicových interakcí v kosmickém plazmatu
Černý, Miroslav ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Souček, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá lineární analýzou plazmatických vln, zejména metodami řešení disperzní relace horkého plazmatu. Uvádí některé výsledky, jichž bylo dosaženo při výzkumu vln v kosmickém plazmatu a mapuje stavající numerické metody pro jejich analýzu. Kromě toho představuje novou numerickou proceduru, program PDRS (Plasma Dispersion Relation Solver), umožňující hledat řešení disperzní funkce studeného, ale i horkého plazmatu s obecnou distribuční funkcí. Použití metod PDRS ukazuje na reálných případech vln v kosmickém plazmatu v okolí Země na základě dat naměřených družicí Cluster.
|
|
|
Měření základních materiálových charakteristik propustnosti řetězového filtru
Melich, Radek
Při pozorování Slunce pomocí dvojlomných filtrů se většinou používá filtrů pevně naladěných na určitou zajímavou spektrální vlnovou délku. Nová úloha, která řeší laditelnost těchto filtrů pomocí změny teploty, však naráží na problémy nedostatečně přesných disperzních závislostí, pomocí kterých je možno propustnost pro danou vlnovou délku a danou teplotu vypočítat. Při návrhu filtru, kde pološířka propouštěného maxima dosahuje extrémně malých hodnot, např. 0,05 nm, je zásadní dostatečně přesné určení disperze dvojlomu. Článek se zabývá technikou získání potřebných závislostí, matematickým zpracováním vhodným pro propustnost Šolcova filtru a následným porovnáním dat získaných experimentem s daty získanými výpočtem.
|
host ::
RSS.